Co si od toho slibujete, vážení "soudruzi"?

Ty uvozovky u slova soudruzi jsou správně, neboť se nedomnívám, že všichni, kterým je tento článek určen, jsou kovanými bolševiky v pravém slova smyslu.V následujícím textu se pokusím zodpovědět některé otázky, které obtěžkaly mou mysl po nedávných krajských volbách, po kterých některé kraje zrudly z původně oranžové barvy.

Ano, vím že již od krajských voleb již nějaký čas uplynul, ale právě čas umožňuje nahlédnout na vše, co se událo, s větším odstupem a nadhledem.Již od let devadesátých spatřuji u části voličstva u voleb do zastupitelstev všech úrovní jakýsi zvláštní sentiment po době předlistopadové, který sílí zřejmě s tím, jak se postupně rozplývají jejich naděje a očekávání ohledně vyšší kvality jejich životů, která, přiznejme si to otevřeně, nemají většinou nic společného s realitou.V poměrech, nastolených po roce 1989, si každý musí to své místo v životě vybojovat sám a kdo čeká, že mu něco samo spadne z nebe, může čekat až do soudného dne a spíše se dočká vlastního konce, než nějaké many nebeské.

Komunisté, stejně jako například ČSSD a dnes už i ostatní zavedené politické subjekty jsou si dobře vědomi existence významné části elektorátu, snících (marně, jak doložím vzápětí) o návratu do časů před sametem.Nemyslím si, že by soudruzi Filip, nebo Dolejš byli tak naivní, jako velká část jejich voličů a riskovali by pokus o návrat rudé totality v dnešní době a při současném geopolitickém uspořádání v Evropě.Dokonce si ani nemyslím, že by něco takového skutečně chtěli provést.Jenomže hlasy nespokojených, ublížených a neúspěšných jsou hlasy zadarmo a KSČ(M) je zavedená značka, takže komunistům odpadá martyrium s představováním loga a programu strany, což si naopak musí tvrdě od nuly vyšlapat všechny politické strany, které potřebují zaujmout, uspět v politickém klání a překonat hranici nutnou pro vstup do zastupitelstva, byť jen v počtu několika málo lidí.

Paradoxně to komunistům nebrání slibovat svým věrným na různých prvomájových manifestacích, ale i jindy něco, co vlastně ani NECHTĚJÍ SPLNIT.Vždyť už od roku 1990 přijali vděčně roli odstrkované popelky, která se neúčastní koalic na té nejvyšší úrovni (v krajích a hlavně obecních zastupitelstvech však ano) a v tichu a závětří SLUŠNĚ PŘEŽÍVÁ.Přežívání na takovéto úrovni a s takovým komfortem, jaký se jim dostává, by jistě bral každý z nás všemi deseti.A tak zatímco strany, které se pravidelně účastní koalic i na té nejvyšší úrovni jsou stíhany nejrůznějšími korupčními kauzami svých členů(neboť v politice neplatí pořekadlo, že pod lampou je největší tma)a absencí jakékoliv koncepce a vize vládnutí, čímž ztrácejí kredit a voliče; zvolení zástupci KSČM se již 22 let úspěšně drží hesla "Nemusí pršet, hlavně když kape" a stačí jim čas od času přiživit u jejich skalních voličů sentiment po starých časech nějakým plameným projevem v parlamentu za účasti televizních kamer, či na prvomájovém mítinku.Skalní voličstvo zareaguje tím, že se k nejbližším volbám dostaví v hojném počtu (jejich disciplinovanost je obdivuhodná narozdíl od ostatních voličů, kteří obvykle dají přednost pohodě, klídku a tabáčku na víkendové chatičce), hodí jim to tam a soudruzi Filip, Dolejš, Kováčik, Semelová a spol. si mohou mnout ruce, neboť mají další 4 roky v suchu, což rozhodně není pro řadu z nich k zahození, protože v civilu by se uživili jen velice těžko - za kecy se v komerční sféře narozdíl od politiky neplatí.

Jestli nechápu skalní voliče KSČ(M), co je vede k jejich planým nadějím, pak trucvoliče komunistů, kteří dříve volili jiné politické subjekty, poté se v nich zklamali a nyní z protestu volí rudé nechápu vůbec.Do hlavy jim nevidím a nedokážu odhadnout motivaci, která je dovedla k tak zoufalému kroku.Asi nejblíže pravdě bude novinář Alexandr Mitrofanov, který podobné lidi přirovnal k Homolkovým podle známé filmové trilogie.Také znám ve svém okolí několik "Homolků".Nikdy nevystrčili nos ze své rodné hroudy, aby se podívali, jak je to jinde ve světě(kromě cachtání se na chorvatském pobřeží), nezajímají se o nic kolem sebe, tím méně o politiku, žijí si ve svém malém světě ohraničeném hranicemi jejich obce či okresu a tak logicky nechápou, co se děje a když se děje něco špatného přímo jim, nechápou, čeho se to stali obětí.Všechny ty počítače a internety by zakázali:-))) a tak je ani nenapadne, že právě tam by mohli najít informace, které jim chybějí a které jim mohou pomoci zorientovat se v dnešním světě.Je to zvláštní hlavně v dnešní době, kdy přístup na internet je k dispozici i na nejzapadlejší hájovně uprostřed lesů v Beskydech.

Nyní se dostávám k meritu věci tohoto článku - pokusit se zodpovět dvě otázky, které jsem naznačil v úvodu:

1.Jsou dnešní komunisté, sdružení v KSČM stejně nebezpeční pro demokracii, jako jejich předchůdci v předlistopadové KSČ a jestliže ano, jsou nebezpeční ze stejných důvodů, jako tehdy?

2.Co by nastalo v případě, kdybych se mýlil ve svých předpokladech a komunisté se v blízké budoucnosti opět chopili absolutní moci a otočili tak kolo dějin našeho národa o pár otáček zpět?

Ad 1:Jak jsem psal v předchozích odstavcích, současní členové KSČM mají jediné krédo, a to přežít na slušné úrovni ve všech patrech politiky tak dlouho, jak to jen půjde a hlavně si příliš nezadat s různými kmotrovskými strukturami a nezašpinit si ruce od účasti na velkých aférách - což se jim do dnešního dne docela daří.Bývalé komunistické kádry jsou rovnoměrně rozptýleni ve VŠECH současných parlamentních stranách a jejich zájem je pouze nahrabat si, dokud je jim to umožněno.Ideově je současná KSČM hodně blízká ČSSD, pouze s tím, že v jejich programu je averze vůči Evropské Unii(to je také jediné, v čem se s nimi shodnu).Paradoxně to nebrání jejich europoslanci Miroslavu Ransdorfovi trávit volební období v Bruselu.Nebo že by ta proklamovaná nenávist k EU nebyla až tak žhavá?Vždyť se zde potkává se svými ideovými souputníky maoistou Barrosem, rudým revolucionářem Cohn-Benditem a jinými.Zřejmě až zde seznal, že se ideje jeho domovské KSČM a současné směřování EU pod vedením výše zmíněných zase tolik nekříží, ba spíše naopak.EU v současné podobě směřuje pomalu, ale jistě k totalitarismu ne nepodobnému tomu, který řada z nás zažila před rokem 1989.

Ad 2:Mezinárodně politická situace po skončení 2.světové války a dnes je rozdíl mnoha délek.Po roce 1945 tu byl dnes již neexistující Sovětský svaz, jehož Rudá armáda na základě Jaltské dohody osvobodila značnou část střední Evropy, za což jim bylo tamní obyvatelstvo zvláště vděčné a ochotné brát od svých osvoboditelů ve slepém nadšení cokoliv.Když k tomu připočítám frustraci z neschopnosti západních spojenců řešit před válkou nástup Hitlera k moci jinak, než podepsáním Mnichovské dohody, bylo na průšvih zaděláno.To všechno tu dnes není.Sovětský svaz je minulostí, současné Putinovo Rusko připomíná spíše carský režim a bez protektora v zádech je jakákoliv snaha o politický převrat čirým aktem kamikadze.Kromě okamžitého vyloučení ČR z NATO a EU by na sebe nedaly dlouho čekat hospodářské sankce ze strany celého západního společenství včetně uvalení embarga a hlavně hromadný úprk investorů ze země, doprovázený skokovým nárůstem nezamněstnanosti na dvouciferná procenta(ještě se slzou v oku bychom vzpomínali na současných 8%).Komunisté by se ocitli v nezáviděníhodné pozici - hospodářství země v rozvratu, mezinárodní izolace a davy domácích vohnoutů, křičících a dožadujících se splnění slibů o blahobytu, prosperitě a sociálních jistotách pro každého.

Jak jsem již několikrát uvedl, samotní členové vrcholného vedení KSČM jsou si moc dobře vědomi situace, v jaké jsou a podobným akcím jsou z výše uvedených důvodů na hony vzdáleni.Jako vrcholně neférové pokrytectví mi proto přijde vzbuzování falešných nadějí u té části jejich skalního voličstva, jejichž IQ jim zřejmě nedovoluje podobné sliby prohlédnout.